Bájná hora Blaník Za rytíři na Blaník

Louňovice pod Blaníkem

Blaník je znám především díky mnoha pověstem, které se k němu váží. Proto se mu také říká „bájná hora Blaník“.

Počátky blanické pověsti se poprvé prokazatelně objevují v 15. století. Nejprve je Blaník zmiňován ve „Vidění pana Oldřicha z Rožmberka“, na konci tohoto století je již celé jádro blanické pověsti, tedy vojsko spící v hoře a rozhodující bitva na úpatí Blaníku, zaznamenáno ve spisku Mikuláše Vlásenického „Velmi hrozné a strašné předpovězení muže božího …”.

V následujících stoletích se blanická pověst stává součástí „Proroctví slepého mládence“ a „Proroctví Sibylina“. Zajímavým dokladem podoby blanické pověsti je protokol sepsaný roku 1734 rektorem benešovské piaristické koleje Šebestiánem z Častolovic s farářem Janem Antonínem Kraslem z Pravonína. Jsou v něm popsány halucinace, které měl pravonínský farář od května 1732 do dubna 1733, kdy slýchal v okolí Blaníku troubení, bubnování a vojenský hluk

Teprve na samém konci 18. století byla blanická pověst rozšířena o další podrobnosti, dosud anonymní blanické vojsko získalo své jmenovité vůdce. Poprvé se tak stalo v roce 1798, kdy Josef Schiffner ve svém německy psaném spisku věnovaném pověsti uvedl na scénu nehistorického Zdeňka Zásmuckého, který vstoupí do hory, v níž spí vojsko pod velením Meinharda. O rok později vydal český překlad Schiffnerova zpracování pověsti Václav Matěj Kramerius.

V 19. století se objevují v různých podobách pověsti další postavy, at už nehistorické, jako Isidor či Stojmír, nebo historické, jako Oldřich Sezima z Rožmberka. V rámci vzedmutí českého nacionálního cítění 19. století bylo blanické vojsko často spojováno s husitskými tradicemi. Blanickou pověst v podobě jak ji známe dnes, v níž blanické vojsko pod velením sv. Václava vyjede z hory na pomoc ohrožené české zemi, uvedl do širokého povědomí spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých, které vydal v roce 1894.

S blanickou pověstí je neodmyslitelně spjata tzv. Veřejová skála, kde se nalézá bájný vchod do nitra hory. Na skále jsou dodnes patrny zbytky opevnění a v její blízkosti byl roku 1888 nalezen meč z přelomu 14. a 15. století. Podle jedné z hypotéz zdejší opevnění sloužilo k ochraně dolů u Blaníku. Veřejovou skálu můžete spatřit nedaleko od cesty a je vyznačena směrovkou.

Mapa