Hrad Rabí Nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách

Rabí

Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou.
Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. V něm se od pozdního středověku  snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem.
Rabskou dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z níž lze shlédnout na celý Prácheňský kraj, a mnohá překvapení skrývají hluboká sklepení.

Historie hradu

Počátky hradu jsou nejasné. Za jeho stavitele bývali považováni páni z Velhartic, ale vzhledem k dochovaným částem románského zdiva je možné, že byl postaven nejspíše ve třináctém století rodem Wittelsbachů v severní části jejich panství, které se k českému království vrátilo až roku 1273. Teprve poté ho získali majitelé blízkých Budětic, kteří pocházeli z rodu pánů z Velhartic.

První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1380, kdy již patřil Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Po Půtovi se majitelem stal v roce 1399 jeho bratr Břeněk Švihovský z Rýzmberka, který nechal hrad rozšířit a nově opevnit. Za husitských válek Rabí patřilo Břeňkovu synovi Janu Rabskému. V letech 1420 a 1421 hrad oblehlo vojsko vedené Janem Žižkou z Trocnova. Při prvním obléhání se posádka bez boje vzdala, zatímco podruhé se bránila a při obléhání zde v červenci 1421 přišel Jan Žižka o druhé oko.
Hrad byl sice dobyt a husité podle Augusta Sedláčka zajali Menharta z Hradce a způsobili velké škody na okolních panstvích. Jan Rabský nechal hrad do roku 1427 znovu opravit.

V roce 1450 panství zdědil Vilém mladší Švihovský z Rýzmberka na Rabí. Zemřel v roce 1479 nebo 1480 a statek po něm převzal Půta Švihovský z Rýzmberka, který zahájil přestavbu, na níž se nejspíše podílel stavitel Benedikt Rejt. V úpravách hradu pokračovali až do roku 1530 také Půtovi synové Břetislav a Vilém, ale rozsah stavby překročil finanční možnosti rodu, a Švihovští museli Rabí v roce 1549 prodat.

Novým majitelem se stal Jindřich Krucpach z Trachenberka, po něm roku 1557 Diviš Malovec z Libějovic a o dva roky později Vilém z Rožmberka, od kterého jej roku 1563 koupil Adan Chanovský z Dlouhé Vsi. Chanovští začali zanedbávat údržbu, a hrad začal pustnout. Během třicetileté války ho vyplenilo vojsko generála Mansfelda. V roce 1625 navíc zemřel Jan Vilém Chanovský a jeho dědici vedli spor o majetek. Panství bylo roku 1648 rozděleno mezi jednoho z Janových bratranců a druhou polovinu získali bratři Jan Karel a Jan Albrecht Chanovští. Spojit rozdělené díly se podařilo až Janu Vilémovi mladšímu v roce 1694, který poté opuštěný hrad roku 1708 prodal pasovskému biskupovi Janu Filipovi z Lamberka, ale ani on nedokázal zabránit dalšímu chátrání.

Hrad Rabí ve filmu

Jako výjimečně fotogenická lokalita posloužily zříceniny hradu mnohokrát filmařům. Natáčely se zde například historické filmy Marketa Lazarová (1967) nebo Božská Ema (1979). Kulisy hradních zřícenin byly využity také v několika pohádkách (O zapomnětlivém černokněžníkovi, 1990; Jabloňová panna, 2000). Po roce 1989 byl hrad několikrát využit i mezinárodními produkcemi (Bídníci, 2000).

Mapa