Klášter v Borovanech Navštivte klášter, nebo lapidárium

Borovany

STAVBA KLÁŠTERA VE STŘEDOVĚKU

Borovanský klášter byl založen Petrem z Lindy roku 1455, ale dodnes není jisté jaká měla být jeho původní podoba a jaká část byla dokončena ještě za života zakladatele do počátku 70. let 15. století. Nepravidelnosti ve stavbě a zaklenutí ambitu nasvědčují, že se klášter neustále potýkal s nedostatkem peněz, a tak docházelo k přestávkám a změnám plánu. Ještě roku 1498 nebyl ambit zcela dokončen a uvažovalo se také o zřízení dormitáře nad ním. Jako základ kláštera zpočátku posloužil existující farní kostel obklopený hřbitovem na dolním konci protáhlé návsi. S největší pravděpodobností byl starý chrám povýšen na kolegiátní bez zásadních stavebních úprav a prvotní klášter byl zbudován blízko něj jako dřevěné provizorium tak, aby zde mohl již kolem roku 1460 žít podle řádových pravidel probošt a šest kanovníků. Vysvěcení kostela v říjnu 1464 nemuselo znamenat dokončení nynějšího chrámu, ale pouze nezbytné liturgické nebo stavební úpravy a nebo se týkalo pouze změny patrocinia. O podobě starého kostela víme jen tolik, že stál na místě nynějšího a roku 1452 zde Petr z Lindy nechal před oltářem pochovat svého jediného syna Merta. To znamená, že měl k Borovanům silné citové pouto a vysvětluje proč nechal zřídit klášter právě zde. Kolem roku 1470 byl pravděpodobně již z větší části dokončen nynější sálový kostel, původně s mělkým polygonálním presbytářem, v jehož klenbě byl usazen zachovaný svorník s erbem zdobeným párem lipových listů. Také tělo zesnulého zakladatele bylo nepochybně uloženo na nejčestnějším místě, tedy v podlaze kněžiště před hlavním oltářem. Stavba dále pokračovala budováním ambitu na severní straně kostela. Umístění věže tak, že brání volnému průchodu celou křížovou chodbou svědčí bud’ o větším stáří zvonice, nebo o změnách během stavby. V další etapě bylo vyzdviženo severní a východní křídlo ambitu, odkud se vstupovalo do polygonální kapitulní síně — kaple, zachycené ještě na barokních vedutách kláštera. Klenební konzoly a klenební schéma jsou téměř totožné se stejnými stavebními konstrukcemi v trojlodí kostela Nanebevzetí Panny Marie v nedalekých Trhových Svinech (7 km jižně od Borovan), které bylo budováno mezi lety 1485 — 1495. Tyto vazby dokládají, že uvedenou část ambitu stavěla na přelomu 80. a 90. let 15. století stejná kamenická huť. Shodné kamenické značky na obou stavbách potvrzují, že zde pracovali dokonce stejní kameníci. Jako poslední bylo zřejmě budováno západní křídlo, kde byla užita obkročmá klenba a okna do dvora mají ušlechtilý trojlistý tvar s oslím obloučkem ve vrcholu. Roku 1498 byl učiněn odkaz na dokončení ambitu a zřízení dormitáře nad ním. Je tedy zřejmé, že se na konventní budově pracovalo ještě počátkem 16. století. Práce však s největší pravděpodobností skončily nejpozději ve 20. letech 16. století, neboť při volbě nového probošta roku 1525 se dozvídáme, že klášter byl ve špatné hospodářské situaci.

Lapidárium v křížové chodbě bývalého kláštera augustiniánských kanovníků v Borovanech.

Název lapidárium je odvozen od latinského slova lapis – kámen a v novější době se jím označují prostory v nichž jsou shromážděny sbírky kamenných soch a architektonických či jiných kamenných prvků, shromážděných z náhodných nálezů, archeologických vykopávek nebo oprav historických objektů. V poslední době se stále častěji do lapidárií umisťují také originály ohrožených soch, nahrazovaných na jejich původním místě kopiemi. První velká lapidária vznikala v průběhu 19.st. při oprav:ách francouzských a německých katedrál , lapidárium Národního muzea v Čechách bylo založeno v r. 1898 a během 20.st. vznikala u nás i menší regionální lapidária. Jejich potřeba se zvýšila zejména po roce 1989 v souvislostí s intenzívní stavební obnovou dlouhodobě neudržovaných architektonických památek a zhoršujícím se stavem řady mimořádně hodnotných sochařských děl, umístěných volně v plenéru nebo jako součást historických staveb. Zásadním řešením problému vhodného umístění a prezentace ohrožených sochařských děl a kamenných prvků v Jihočeském kraji měl být záměr Samsonovy nadace sochařů I. Tláška a V. Krninského vybudovat lapidárium v Libniči u Českých Budějovic. Bohužel, tento velkoryse koncipovaný plán se nepodařilo realizovat. Záměr Samsonovy nadace ale zcela nezanikl a ve skromnějších podmínkách na něj navazuje projekt lapidária v křížové chodbě bývalého augustiniánského kláštera v Borovanech. Lapidárium v Borovanech se nachází v prostorách křížové chodby bývalého kláštera augustiniánských kanovníků, vybudovaného po r. 1461. Křížová chodba je sklenuta síťovými klenbami předhusitského typu, do rajského dvora se otevírá gotickými okny ukončenými lomenými oblouky a v západním křídle tzv. oslími hřbety. Do těchto gotických oken byla při barokních úpravách kláštera vložena kamenná ostění ukončená půlkruhovými oblouky. Západní křídlo křížové chodby je na severní straně prodlouženo o délku jednoho klenebního pole prostorem zaklenutým barokní valenou klenbou a obvyklá průchodnost křížové chodby je v Borovanech přerušena zdivem věže v jihovýchodním rohu ambitu. Křížová chodba kláštera byla stavebně obnovena v letech 2000 – 2001 a následně v letetch 2002 – 2003 proběhla instalace lapidária. Jeho základní fond tvoří soubor sochařských děl shromážděných doposud v ateliérech sochařů a restaurátorů I. Tláška a J. Krninského. Jsou to v prvé řadě originály soch a architektonických prvků z mariánského sousoší v Českých Budějovicích a dále sochy sv. Jana Nepomuckého z Libniče, sv. Leopolda z Boršova nad Vltavou, sv. Anny z Vyššího Brodu, andílka ze svatojánského sousoší z Rožmitálu na Šumavě a ozdobné vázy z atiky Škapultřové kaple v Borovanech. Hlavním cílem projektu lapidária je vytvořit prostor pro umístění ohrožených originálních sochařských děl. Lapidárium je ale také místem, kde lze sochy detailně studovat a vnímat jako výtvarná díla. Proto je ke každému objektu připojen textový komentář, uvádějící základní informace o vzniku díla a jeho námětu nebo funkci, a některé sochy jsou podobně jako na svém původním místě osazeny na soklech, aby tak byly alespoň naznačeny autentické Pohledové vztahy mezi divákem a sochou. Lapidárium v Borovanech je otevřeným projektem. Předpokládá se, že prostor gotické křížové chodby poskytne v budoucnu ochranu dalším ohroženým sochám a současně se ještě ve větší míře stane inspirativním místem n u i m setkávání vímavých návštěvníků s uměleckými díly minulosti.

Mapa