FILM, KTERÝ PROSLAVIL KŘEČOVICE
V letech 1984-1985 natáčel Jíří Menzl podle scénáře Zdeňka Svěráka film „Vesničko má, středisková“. Natáčení probíhalo nejen v samotných Křečovicích, ale i v širokém okolí. Za vynikajícího hereckého obsazení v čele s Rudolfem Hrušínským, si zahrála celá řada obyvatel Křečovic.
V Křečovicích bylo natočeno mnoho filmů. Byly to filmy vztahující se k životu a dílu Mistra Josefa Suka. Za zmínku stojí film „Farářův konec“a televizní film „Není sirotek jako sirotek“

NEJSTARŠÍ DĚJINY KŘEČOVIC
V Křečovicích stávalo sídlo rytířů Křečovických z Křečovic, ti byli zakladateli zdejšího kostela jenž se ropku 1350 mezi farními v děkanátu Vltavském uvádí.
Nejstarší z nich jmenoval se Jarohněv Vejhák z Křečovic. Tento nazýval se též Jarohněv Vejhák z Kúta a na Křečovicích, poněvadž seděl na Kútě tvrzi a byl spoluautorem kostela Arnoštovického.Z rytířů Křečovických z Křečovic se připomínají:1400 Jarohněv Vejhák z Křečovic pojistil věno své manželky na vsi Křečovické s povolením Bohuńka a Petra Vejháků z Kouta. Jmenovaný zemřel roku 1408 a byl v Arnoštovicích pohřben.
Během 15. století rozdělil se rod rytířů z Křečovic na dvě větve, z nichž jedna od svého sídla přijala příjmení Koutských z Kouta, druhá zůstavši v držení tvrze v Křečovicích, nazývala se Křečovičtí z Křečovic.
1541 Václav Rudolf Křečovický z Křečovic
1562 Jan Křečovický z Křečovic
1589 Václav Křečovický z Křečovic na Křečovicích
V literatuře se uvádí znak rytířů Křečovických z Křečovic – na červeném štíte chrt ve skoku.Tento rod žil na své tvrzi až do osudné bitvy na Bílé hoře. Poté Křečovice připadly k panství Tlovskovskému, jehož majitel, Pavel Mincha z Vacínova, držel své poddané v přísné poslušnosti.
Po jeho smrti připadly statky na nejstaršího bratra Václava Mincha z Vacínova. Bezdětný Václav zemřel 23. 5. 1667 a dědicem se stal bratranec Sigmund Norbert z Vacínova. I ten brzy zemřel a panství přešlo na Alžbětu rozenou hraběnku Lažanskou z Bukové a její dva syny Jiřího Václava a Ferdidanda Františka.8. listopadu 1669 se stali majiteli zadluženého panství a statku Václav Karel Čelibský , svobodný pán ze Soutic a na Skrýšově. Jmenovaný byl 28. listopadu 1669 povýšen do stavu hraběcího. Zemřel roku 1687 a byl pochován v kostele v Týnci nad Sázavou. Po něm zůstal dědicem jeho syn Jan Václav hrabě Čelibský ze Soutic.
Ten prodal panství roku 1707 Jeronýmovi Kolloredovi z Walse. Jmenovyný majitel rozšířil koupí značně své statky. Roku 1726 zemřel a za rok poté přešel Tloskov trhen na Jáchyma hraběte Pachtu z Rájova. Nábožností, dobročinností a šlechetností byl příkladem šlechtě i poddaným. Dosáhl neobyčejného věku 105 let. Byl pětkrát ženat. Po páté s Antonií Údreckou z Údreče. Tato jej svou marnotratností uvedla v takové dluhy, že smutně opouštěl Tloskov, kde 70 let panoval. Dostal příbytek od hraběte Vrtby v zámku ve Vrchotových Janovicích.Roku 1872 přešel Tloskov v majetek Čeňka Daňka.
Roku 1893 se osiřelé panství ujal syn Čeněk Daňek. Brzy, ve věku 38 let, zemřel.
V roce 1918 obdržel panství Dr.Oskar Daněk a jeho bratr Vincenc.
V roce 1923 byla provedena parcelace dvora v Křečovicích a byl uskutečněn prodej parcel. Ten provedl pozemkový úřad.

Zdroj: obec-krecovice.cz

Video

Mapa