Průhonický park Poznáte filmové místo

Zámek 1 252 43 Průhonice

Průhonický park

Přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového významu, jež vytvořil vlastním originálním způsobem.

Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin – okolo 1600 druhů. Výjimečná je sbírka rododendronů čítající okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech.

 

Zámek

Průhonický zámek je spolu s Průhonickým parkem o rozloze 250 ha Národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO.

Lipovou alejí vedoucí  z náměstí k hlavní bráně s obloučkovým štítem a domku vrátného přijdete do prostoru Velkého nádvoří Průhonického parku. Vstupní brána ve stylu renesance je na vnitřní straně vystřídána motivy roubené lidové stavby s lomenicí a balkonem.

Současný vzhled získal zámek koncem 19. století. Jižní křídlo zámku, tzv. Malý zámek, bylo přestavěno při celkové úpravě z bývalého předzámeckého pivovaru, bylo nejdříve spojeno s kostelíkem průchodní zimní zahradou, která byla v r. 1928 přestavěna v obydlí. Jeho severní fronta je přizpůsobena fasádě románské, jižní nese otevřenou terasu na Podzámecký rybník, je opatřena řadou štítů, odvozených volně z motivů Valdštejnského paláce v Praze. Ostatní část Malého zámku je neorenesanční a bohatě zdobená sgrafity. V severním průčelí vyniká střední část s volutovým štítem (ozdobným, ve tvaru spirály) s hodinami, ukončeným věžičkou.

Velký zámek přestavěný z původní tvrze má dnes půdorys do podkovy, neboť architekt Stibral vyboural část jižního křídla a otevřel dvůr terasou nad rybníkem, ze které je krásný výhled do parku. Zbytek přestavěl a zvýšil a umístil zde rytířský sál s kasetovým stropem. Průčelí Velkého zámku nebylo proti dřívějšímu stavu podstatně pozměněno. Ústřední průčelí, zakončené původně jednoduchým trojúhelníkovým štítem, byl sice obohacen složitou nadstavbou s figurou Assunty v lodžii s věžičkami po stranách a s lucernou na vrcholu, ale členění zdiva bylo ponecháno v původním stavu. Vrata uzavírající bránu do zámeckého nádvoří jsou bohatě zdobena.

Při vstupu na Malé nádvoří nás nejprve zaujme krásná freska sv. Jiří Drakobijce z r. 1892 od Hanuše Schwaigra, která je na stěně vedle arkýře a je největším freskovým dílem tohoto umělce. Vlevo od něj je vidět socha sv. Huberta, jejímž autorem je sochař Celda Klouček. Druhá jeho socha je na vnitřním schodišti Velkého zámku. Protější strana s okny rytířského sálu, která napodobují okna Staré sněmovny Pražského hradu, má lunetovou římsu spolu s malovanými šlechtickými erby se sgrafitovou rustikou a stupňovitými štíty. Pod arkádovými ochozy se nachází kašna s kovanou ozdobnou mříží, která je kopií kašny na Malém rynku v Praze.

Mapa